Vždycky mě potěší, když mi někdo doporučí dobrou knížku. Už delší dobu jsem si říkala, že bych se i já mohla podělit o tipy na knihy, které si mě získaly. A kdy jindy bych o nich měla napsat než právě teď, kdy kvůli koronaviru mnozí trávíme mnohem víc času doma a čtení zůstává jednou z…… Pokračovat ve čtení Osm knížek (nejen) pro čas karantény
Po víc než půl roce se mi dostala do ruky kytara. Sice se mi ji nepodařilo naladit a moje prsty na ni nejsou zvyklé, ale stejně z ní mám radost jako dítě z dárku pod stromečkem (díky za půjčení, Same!) Dům je velký a prázdný, takže moje zpívání nikoho neruší. Okno do zahrady, čerstvý vzduch,…… Pokračovat ve čtení Shledání s kytarou
Na Nový rok jsem si volala s kamarádkou. Nadšeně mi vyprávěla mi o tom, jaké změny plánuje v letošním roce provést a kolik skvělých věcí od 1.1. zařazuje do života. Zeptala se, jestli mám taky pro nový rok nějaká předsevzetí nebo přání. Musela jsem ji zklamat. Na novoroční předsevzetí jsem nikdy moc nebyla. Spíš se…… Pokračovat ve čtení Odkud je vidět jenom nebe
Některá rozhodnutí se vyplatí udělat rychle. Už delší dobu jsem si říkala, že bych se někdy chtěla podívat na Blízký východ. Oblast, kde se od věků střetávají rozmanité kultury a náboženství, mě vždycky zajímala a přitahovala. V duchu jsem cestu plánovala a přemýšlela, kde a jak by bylo nejlepší začít. Tuhle otázku za mě vyřešila příležitost,…… Pokračovat ve čtení Krátký fotoreport z Izraele
Jsem od přírody zároveň optimistická i melancholická povaha. Připomínat si místa, kde jsem strávila kus života, pro mě bývá velmi citovou záležitostí. Radost a nadšení pro všechno nové se potkává s nostalgií vyvolanou vzpomínkami. Zvlášť teď, v době dlouhých adventních večerů, se nostalgie objevuje jako věrná přítelkyně u mého prahu a přináší s sebou i smutek. Ale není…… Pokračovat ve čtení Bylo mi tu hezky
Sukně po mamce, svetr od kamarádky, moje oblíbené šaty z charitního obchodu… Nikdy jsem se netajila s tím, že podstatnou část mého šatníku tvoří oblečení, které už přede mnou někdo nosil. Ráda se hezky oblékám, ale nebaví mě klasické nakupování oblečení. Samozřejmě mě potěší, když najdu něco hezkého na sebe v obchodě s novými věcmi. Ale když objevím…… Pokračovat ve čtení Šaty s příběhem
„Štěstí znamená nacházet krásu v každodenních věcech a půvab i v každodenních místech… To je pravda, to se mi líbí.“ Táta mojí britské rodiny se zadíval na jednu z mých kreseb, která zůstala položená na okenním parapetu. Brýle si posunul o něco níž a pár vteřin si prohlížel obrázek zblízka. Za ten rok, který jsem s jeho rodinou prožila,…… Pokračovat ve čtení Díky za každodennost
Nepoznanému Ještě pořád hledám tvůj hlas v tichu opuštěných domů, odraz tvé tváře ve vysklených oknech, tvůj rukopis na prázdných stránkách. Ještě pořád hledám stopy tvých nohou v tajícím sněhu, tvůj šepot v ozvěně roklin, tvůj dech v hlubinách vod. Ještě pořád tě hledám. A když má naděje vysychá, pak v písku pouště pátrám po…… Pokračovat ve čtení Nepoznanému
Na dlani mi přistálo několik okvětních lístků. Přivoněla jsem k nim a prohlédla si jejich něžně tvarované okraje, než jsi je vítr vzal zpátky a zmizely mi z dohledu. Stromy začaly kvést už v polovině března a teď jsou květy doslova obsypané. Ještě nedávno nahé větve se oblékly do krajkových závojů. Letošní jaro je zkrátka nádherné.…… Pokračovat ve čtení Květy přítomnosti
Opět malá reportáž z Cambridge k tématu „Nikdo nemůže dělat všechno, ale každý může dělat alespoň něco“ : Sousedé mají velkou zahradu a rádi se o její plody dělí s kolemjdoucími. Dnes ráno před domem vystavili pár rostlinek v květináčích. „K rozebrání za dobrovolný příspěvek. Mince hoďte do poštovní schránky. Výtěžek půjde na místní hospic.“…… Pokračovat ve čtení Sazenička
V Loďce z papíru 